Kuřácká meditace- Osho
Přišel za mnou jistý muž. Třicet let vášnivě kouřil. Onemocněl a lékaři mu řekli: „Nikdy se neuzdravíte, pokud nepřestanete kouřit.“ Ale byl notorickým kuřákem, nedokázal si pomoci.
Zkoušel přestat, a zkoušel tvrdě a hodně při tom trpěl. Ale nedokázal nekouřit jeden nebo dva dny a pak dostal zase tak strašnou chuť zakouřit si, že neodolal. Znovu upadl do stejného zlozvyku. Kvůli kouření ztratil všechnu sebedůvěru, věděl, že nic nedokáže, že nedokáže přestat kouřit. Ztratil ve vlastních očích jakoukoliv cenu. Považoval se za nejbezcennějšího člověka na světě. Neměl žádnou úctu k sobě. Přišel za mnou a zeptal se: „Co mám dělat? Jak mám přestat kouřit?“ Odpověděl jsem mu: „Nikdo nemůže přestat kouřit. Musíte to pochopit. Kouření není otázka jen vašeho momentálního rozhodnutí. Stalo se jedním z vašich zvyků. Zakořenilo ve vás. Třicet let je dlouhá doba. Kouření se zakořenilo ve vašem těle, ve vašem metabolismu. Je všude. Není to jen otázka rozhodnutí vaší hlavy. Hlava nemůže udělat nic. Hlava je bezmocná, může věci začít, ale nemůže je tak snadno zastavit. Jestliže jste jednou začal, a tak dlouho praktikoval, jste velký jogín – třicet let kouřit! Je to na vás nezávislé, musíte to odautomatizovat.“
Zeptal se: „Co to znamená, odautomatizovat?“ To je právě meditace, odautomatizovat se. Řekl jsem mu: „Udělejte jedno, zapomeňte, že chcete přestat. Vůbec to nepotřebujete. Třicet let kouříte a žijete, jistěže tím i trpíte, ale na druhé straně jste si už zvykl. A co na tom záleží, zemřete-li o pár hodin dřív než kdybyste nekouřil? Co tady děláte? Co jste tady dokázal? Co na tom záleží, jestli v pondělí, úterý nebo v neděli, letos nebo jindy?“ „To je fakt, na tom vůbec nezáleží.“ Řekl jsem mu: „Zapomeňte na to, nesnažte se vůbec přestat. Pokuste se to raději pochopit. Příště si z toho udělejte meditaci.“ „Meditaci z kouření?“ „Ano. Když mohou adepti zenu udělat meditaci z pití čaje, a změnit jej v obřad, tak proč ne? Kouření jako meditace může být nádherné“. Začalo jej to zajímat. „Co to říkáte?“ Oživl. „Meditace? Mluvte, nemůžu se dočkat!“ Dal jsem mu meditaci. „Dělejte jednu věc. Když si berete krabičku cigaret z kapsy, dělejte to pomalu. Vychutnávejte to, nepospíchejte. Buďte vědomý, bdělý. Vytahujte krabičku pomalu, úplně bděle. Pak úplně bděle a pomalu vyberte cigaretu z krabičky – ne ve spěchu, jako předtím, nevědomě, mechanicky. Pak poklepejte cigaretou na krabičku – ale velice bděle. Naslouchejte zvuku, stejně jako adepti zenu naslouchají zpěvu samovaru a vření čaje. ..a ta vůně. Pak vychutnejte vůni cigarety a její krásu“ „Cože? Krásu?“ „Ano, je krásná. Tabák je stejně božský jako všechno ostatní. Vychutnejte jej: je to vůně od Boha.“ Podíval se na mě překvapeně. „Cože? Vy žertujete?“ „Ne, nežertuji. I když žertuji, nežertuji. Jsem velice vážný. Teď ji vložte do úct, s plným vědomím, a stejně tak s plným vědomím ji zapalte. Vychutnejte každý úkon, i ten nejmenší, rozdělte jej na co nejvíc malých úkonů, takže budete stále bdělejší. Pak si dejte první šluk: Bůh v podobě kouře.“
„Jídlo je Bůh. Proč ne kouř? Všechno je Bůh. Naplňte si zhluboka plíce – to je pránájáma. Dávám vám novou jógu pro nový věk! Pak vypusťte kouř, uvolněte se, další šluk – a pořád velice pomalu.
Jestli to dokážete, budete velice překvapen. Brzy pochopíte, jaká hloupost je kouření. Ne proto, že druzí řekli, že je to hloupost, že je to špatné. Vy to uvidíte. A toto vidění nebude záležitostí intelektu. Vyjde z celé vaší bytosti. Ajednoho dne, jestli se kouření zbavíte, tak se ho zbavíte, jestli budete pokračovat, budete pokračovat. Vůbec se tím nebudete vzrušovat.“
Po třech měsících přišel a řekl: „Ono to přestalo.“ Odpověděl jsem mu: „A teď to zkuste i s ostatním.“ Toto je tajemství, odautomatizujte se. Když jdete, jděte pomalu, pozorně. Když se díváte, dívejte se pozorně, a uvidíte stromy tak zelené, jako ještě nikdy a růže tak růžové, jako ještě nikdy.
Naslouchejte! Někdo mluví. Šeptá: naslouchejte, naslouchejte pozorně. Ať je všechna vaše vědomá činnost odautomatizována.
Zdroj: Osho – Oranžová kniha
